Základem každé kompozice je vymaskovaná fotografie hlavního objektu (hráče). Pro dosažení hloubky prostoru je objekt umístěn v ostrém popředí, zatímco původní pozadí fotografie je vizuálně potlačeno pomocí gradientu. Tento gradient v sobě nese grain effect (zrnitost), který dodává vizuálu specifickou texturu a atmosféru.
Do scény se za hlavní objekt vkládá textura rohů. Pro zvýšení plasticity a oddělení plánů se využívá přechod z tmavého pozadí, který může být v určitých kompozicích aplikován i jako podklad pro zvýšení čitelnosti textových prvků. Přechodové vrstvy v popředí jsou záměrně odsazeny od okrajů formátu, čímž vzniká vizuální distanc a prostor pro prvky umístěné v nejbližším plánu.
Využití textury rohů není povinným prvkem každé kompozice a volí se dle potřeby konkrétního formátu.
Písmo musí působit výrazně, přímo a úderně při striktním dodržení klubových barev. Dynamiky a plasticity docílíme provázáním textu s objektem – využíváme vrstvení, kdy části textu mohou procházet za objektem a části před ním. Pro zdůraznění klíčového sdělení je přípustné barevné zvýraznění jednoho konkrétního slova.
Do finální kompozice se vkládají prvky infografiky, loga sponzorů a drobné informační texty. Tyto elementy jsou umisťovány tak, aby nenarušovaly hlavní motiv, ale doplňovaly celkovou informační hodnotu díla.
V závěrečné fázi se celková atmosféra vizuálu sjednotí aplikací efektu progresivního rozostření na vybraných místech.
Míra rozostření musí být vždy nastavena tak, aby byla prioritně zachována perfektní čitelnost všech obsažených informací a textů.
